Buďte v obraze

Stejně jako většina lidí nemáme rádi zbytečné maily. Pokud něco přistane ve Vaší schránce, sami věříme, že by Vás to mohlo zajímat.

Roháč

Přihlásit se

Přihlásit se

Ještě nemáte účet? Registrace

Permakultura a katastrofy

Když se stanou věci, které jsme vůbec nečekali...

Denisa Peoa Tomášková | 1. 8. 2021

Na různých místech světa probíhají v posledních letech nejrůznější živelné katastrofy - bouře, tornáda, záplavy, požáry…I u nás jsme v souvislosti s klimatickou změnou svědky výkyvů počasí vedoucích k více či méně lokalizovaným živelným pohromám. Extrémy se zvětšují a naše pohoda bude čím dál více záviset na naší rezilienci - schoponosti se po kalalmitě co nejrychleji vrátit do normálu.

Jak si poradit s hrozbou živelné katastrofy v permakulturním designu?

Poznej svou katastrofu

V minulých dvou desetiletích se na mnoha místech naší republiky staly věci, které nikdo nečekal - bleskové povodně na místech, kde nikdy nebyly, tornáda a vichřice poničily vesnice, požáry zničily velké plochy lesa. Pozemky byly postižené různou mírou - od mírných škod až po úplnou devastaci majetku. Nevím, jestli v postižených oblastech byly nějaké permakulturní pozemky, ale podle informací ze zahraničí, především z Austrálie, kde má permakultura své kořeny, jsou permakulturní pozemky s dobrým designem mnohem odolnější a rychleji se z proběhlých katastrof vzpamatovávají. Na to, abychom vytvořili dobrý design pro katastrofu, je třeba dobře se rozhlédnout a předpokládat věci, které by nikoho nenapadly.

V některých případech nás katastrofa může donutit opustit náš dům. Pro tento případ je dobré mít dobře dostupné a rychle zabalitelné následující věci:

1. Doklady - pasy, rodné listy, další úřední listiny  - pojišťovací smlouvu na dům, kupní a jiné smlouvy.

2. Základní oblečení - včetně teplého.

3. Sentimentální věci - fotografie apod.

4. Léky a léčebné pomůcky, pokud nějaké užíváme.

Nyní se tedy pojďme na pozemek podívat očima permakulturního designéra, který zkoumá, co nás může ohrozit na majetku nebo i na životě.

Nebezpečná voda - povodeň

Hrozí na našem pozemku povodeň? Toto zkoumání by se mělo odehrát už před pořízením pozemku. Pokud jsem v situaci, že kupujeme pozemek poblíž vodoteče, určitě se vypaltí zjistit si hranice záplavových území na stavebním úřadě ještě před tím, než podepíšeme kupní smlouvu. Spousta z nás už však někde spokojeně bydlí, takže se teď pojme podívat, jak identifikovat nebezpečí pocházející z vody.

Položíme si následující otázky:

Nachází se náš pozemek v nivě řeky nebo potoka?

Kde je hranice stoleté a pětisetleté vody na pozemku, v domě?

Nachází se v údolí, které by mohlo být zaplaveno přívalovou povodní?

Jaký je terén nad domem? Jsou zde volná pole nebo jiné struktury, ze kterých by k domu mohlo přitéci větší množství vody?

Kudy teče voda po pozemku, je-li v létě prudká bouřka? Co se bude dít, pokud by byla srážka ještě mnohonásobně silnější?

Jaká je historie povodní a přívalových srážek v místě?

Jak jsou zajištěné povrchové vodní prvky na pozemku - máme-li nějaké? Mohou bezpečně přetéci?

Nachází se na pozemku zasypané historické vodní prvky - zatrubněné potoky, zasypané rybníky apod? Kam poteče voda z těchto objektů v případě, že by nastaly extrémní deště?

Odpovědi na tyto otázky nám pomohou identifikovat slabá místa a pracovat s vodou tak, aby neohrozila naše obydlí a ideálně ani naši úrodu.

V případě, že jsme ve svahu, hledáme, jak vodu bezpečně odklonit, sázíme remízky, vytváříme záchytné struktury jako swejly a odkláněcí příkopy.

Cílem je vodu zpomalit a pokud možno zasáknout.

Pokud se nacházíme v nivě, kde hrozí záplava z potoka nebo řeky, je naprosto zásadní znát výšky hladiny záplavové vody, abychom mohli umístit kristické struktury v domě nad tuto hladinu. Drahá zařízení a cenné věci bychom měli uchovávat v patře a místnosti, kterým hrozí voda, by měly být vodě uzpůsobené - ať už použitými materiály, tak druhem využití. Podrobné informace pro obyvatele záplavových území najdete zde: https://www.clovekvtisni.cz/media/publications/770/file/zijeme-v-zaplavovem-uzemi.pdf

Naši předkové si dávali pozor i na uskladnění semen, protože ta znamenala další úrodu a byla nesmírně cenná!

Nebezpečný vítr - vichřice, tornádo

Silné větry jsou projeven akumulované energie v atmosféře a jejich výskyt nás bude pravděpodobně v nadcházejících desetiletích provázet čím dál častěji. Naše republika má naštěstí hranice ochráněné vysokými horami, takže většina větrů se při cestě do vnitrozemí oslabí. I tak se však stane, že někde vichřice strhne střechu, porazí strom a v rovinatých místech naší republiky hrozí vznik tornád.

Pro identifikaci nebezpečí z větru se opět rozhlédneme po okolní krajině a nahlédneme do historie.

Odpovíme si na následující otázky:

Byla v okolí mého pozemku v historii silná vichřice nebo tornádo?

Jaká je krajina v mém okolí? Jsou zde rozsáhlé plochy polí spíše rovinatého charakteru?

Nebo jsme naopak na návětrné straně hor?

Jsou zde větrné koridory?

Odkud foukají nejsilnější větry?

V případě, že jsme v místě, kde hrozí nebezpečí ze silného větru, je zásadní přizpůsobit tomuto nebezpečí tvar domu - neotvírat dům na návětrnou stranu, zajistit pevnou konstrukci střechy, ošetřit stromy, které by mohly ohrozit dům.

V dlouhodobém horizontu je dobré pracovat s větrolamy v krajině a vytvářet tak místa chráněná proti větru.

Domy v místech ohrožených větrem by měly být podsklepené, aby se jejich obyvatelé v případě velmi silného větru mohli schovat pod zemí.

Nebezpečný oheň - požár

Rozsáhlé požáry se týkají v našich podmínkách především lesních pozemků. Naštěstí to není jako v Austrálii, kde jde požár krajinou a pozře celé vesnice. Pokud se však stane naše krajina vysušenou stepí, budou větší požáry reálným rizikem pro vesnice a městečka. Požár se šíří vysušenou krajinou po směru větru, z úpatí kopce na vrcholek. Nejničivější bývá tam, kde je mnoho suchého podrostu v lese.

Přejeme-li si vystopovat rizika nebezpečného ohně na našem pozemku, díváme se na následující:

Jaký je převládající směr větru v letních měsících?

Jsou v tomto směru hořlavé porosty?

Byly v historii v okolí zaznamenány silné požáry?

Co se stane, pokud by vypukl požár přímo v domě? Je dům zabezpečen proti požáru - je zde dost vody, hasící přístroje apod?

V designu pracujeme s rizikem požáru tak, že se snažíme postavit ohni do cesty překážky - cílem je nepustit oheň do kritických míst.

V místech silně ohrožených požárem lidé vytvářejí bariéry z nehořlavých dřevin - to se týká hlavně Austrálie. U nás není příliš velký výběr takových druhů - a pokud je opravdu dlouhé sucho, hoří úplně všechno.

Mnohem účinnější bariérou proti ohni je voda - ve směru přicházejícího požáru se budují vodní nádrže, které ohni neodvolí přeskočit na dům.

V našich podmínkách je nejlepší strategií pro domácnost prevence - vyhnout se vzniku požáru a v případě nehody mít po ruce prostředky, jak oheň co nejrychleji zlikvidovat. Pro krajinu je to pak budování malých vodních nádrží, mokřadů a celkově zadržování vody v krajině. Díky tomu je pak vegetace zdravější a celkově odolnější všem vlivům.

Nebezpečná nemoc - epidemie

Epidemie sice nepatří mezi živelné pohromy, ale může se stát život ohrožující protrahovanou situací, na kterou také chceme být připraveni.

Při epidemii covid-19 v letech 2019-2021 jsme si vyzkoušeli, jaké to je potkat se s chorobou, která napadá masy. V historii se lidstvo potkalo s mnoha takovými situacemi, z nichž nejhorší byla černá smrt, která zahubila více než polovinu obyvatel planety.

Při epidemii jsou zásadní informace.

Ptáme se na to, jakou má choroba inkubační dobu, jaký je způsob přenosu a jak dlouho je nakažený člověk infekční.

V případě masového výskytu choroby, která má vysokou smrtnost, je nejlepší strategií izolace - která může trvat i poměrně dlouhou dobu.

Na epidemii se tedy můžeme připravit tak, že budeme mít v zásobě základní potraviny, alespoň na 14 dní až tři měsíce. Dále pak zásobu základních léčiv /léky proti horečce, průjmu, širokospektrá antibiotika, antihistaminika/  a vitamínů. Nejlepší prevencí proti jakékoli nemoci je samozřejmě dobrá imunita - to znamená že dobře jíme, máme dostatek pohybu a vynecháme ze svého života zlozvyky poškozující zdraví včetně stresu.

Výpadek energií

Pokud trvá výpadek dodávek vody, plynu nebo el.energie dvě hodiny, většinou to není problém. Pokud se však protáhne na dny nebo týdny, pocítíme bolestně, jak jsme na dodávkách energie závislí.  Při výpadku dodávek energie bývá nejčastějším problémem, že si neuvaříme, nezatopíme, nespláchneme záchod, nerozsvítíme, roztaje nám lednice, nevypereme prádlo, nenabijeme si telefon.

V zimních měsících nám může být velká zima a v létě naopak můžeme být přehřátí v bytě, který spoléhá na klimatizaci.

Pro identifikaci problematických míst si zkuste představit, že vypadla dodávka elektriky/vody/plynu na jeden den. Co všechno by vám nefungovalo? Měli byste kam dát potraviny z roztáté ledničky? Měli byste kde si uvařit jídlo? Jak byste si zatopili? Jak byste si došli na záchod?

I pro případ výpadku energií, který mimochodem může provázet všechny výše uvedené katastrofy, je výhodné:

1.mít zásobu základních potravin

2.mít zajištěný alternativní zdroj pitné vody

3.mít zajištěný alternativní zdroj tepla a možnost si uvařit

4.mít doma funkční baterky - nejlépe čelovky a zásobu svíček

5.zamyslet se nad odpadovým hospodářstvím - od našeho osobního odpadu až po komunální odpad, jehož odvoz může nefungovat.

Nejhorší ze všech je válka

Fenomén, který naštěstí většina z nás nezažila. Na válku není možné se připravit, i když naše babičky by asi nesouhlasily a opečovávaly by truhlu s moukou a cukrem. Ve válce padají všechna pravidla, lidé přicházejí o střechu nad hlavou, o své blízké, o svou důstojnost. Jako prevenci proti válce pěstujeme v permakultuře permakulturní etiku a zdravý rozum.

Den poté…

Katasrofa sama o sobě lidi postihne nečekaně. Krizová situace v nás spustí hormonální kaskády, které vedou k tomu, že necítíme bolest ani únavu a usilovně pracujeme na tom, abychom odklidili následky katastrofy a vrátili vše do starých kolejí. Většinou se mobilizuje vlna pomoci, která nám pomůže překonat akutní fázi. Na scénu vstoupí média, humanitární pomoc. Lidé si rádi pomáhají.

Pak však následuje další fáze, o které už se v médiích nemluví. Je to fáze pomalé konsolidace a vyrovnávání se s traumatem, které se v některých případech /viz povodně/ může klidně příští rok opakovat. U mnoha lidí se rozvine posttraumatická stresová porucha. Po nějaké době může dolehnout těžká únava, chronická úzkost, zdravotní potíže nevysvětlitelného původu. Je to fáze, kdy je třeba se soustředit na třetí permakulturní etický princip - péče o lidi, a postarat se o sebe. Dopřát si odpočinek, terapii a léčení. Může to trvat roky, ale pokud se do toho dáme, je velká šance, že nakonec vyjdeme jako posílené a moudřejší lidské bytosti.

Katastrofy různého druhu provázejí lidstvo od nepaměti. Od pravěku přinášeli lidé oběti bohům, aby je ušetřili a bohové je někdy vyslyšeli a někdy také ne. Vztah s Bohem eventuálně Bohy nechám na vás, ale připravit se na katastrofu může každý.  Je prokázané, že komunity, které jsou poučené, připravené, se vyrovnávají s následky katastrofy mnohem lépe, než komunity jež zasáhne katastrofa jako blesk z čistého nebe.