Příprava skleníku na jaro a zahradní Olla

Skleník, respektive polykarbonátovník, máme třetím rokem a já se stále učím jej dobře využít. V minulých letech byl touto dobou plný salátu a rukoly, letos je rukola a salát venku a skleník pomáhá při předpěstovávání sazenic na další sezónu. 

Náš skleník letos přes zimu trochu lenivěl, protože jsem ze zdravotních důvodů na podzim lenivěla já. Ale teď začíná nová pěstební sezóna a já se těším, že budeme zase spolupracovat. Na to, abychom mohli začít, mě čeká splnění několika úkolů.

Jaro za oknem vypadá mnohem tepleji, než jaro venku, ale my zahradníci se chladu nebojíme! Pokud se nám ovšem nechystá spálit meruňky...

První úkol je umýt řasy z vnitřní stěny skleníku. Skleník je polykarbonátový na kovové konstrukci, přes léto byl zaplněný úplně k prasknutí, bylo tam vlhko a řasám se dařilo. Na umytí si beru jen horkou vodu. Polykarbonát je měkký a lehko se poškrábe, takže nedrhnu houbičkou, ale vždy namočím a počkám až se uvolní a pak poměrně lehce setřu. Kovovou konstrukci otřu co nejteplejší vodou jako první, pak přijdou na řadu tabule.

Měsíční jahody loni touto dobou už měly nasazeno na květ, ale letos jim bylo ve skleníku sucho. Přesázené adobře zalité se brzy probudí.

Poté co se ve skleníku doslova rozsvítilo díky čistým stěnám, pouštím se do přesázení měsíčních jahod a zalévání skleníku. Půda zde totiž přes zimu úplně vyschla a cokoli se zde bude pěstovat, bude potřebovat vlhkost v hlubších vrstvách půdy. Jahody jsou přesázené a zalité. Protože byla půda přes zimu suchá, budou půdní mikroorganismy pravděpodobně hibernovat, takže nebude na škodu již zvlhčenou půdu prolít třeba čerstvým žížalím čajem, aby se opět nastartoval půdní život. Žížaly se naštěstí neodstěhovaly, nacházím jich kousek pod povrchem poměrně mnoho a teď se těší z vlhčí půdy na povrchu.

Překvapení v balícím papíru...

Druhým úkolem je zakopání zavlažovacích nádob Olla. Olly jsem objednala od Šárky Bočkové ze Zahradní Olla už minulé léto, ale nebylo kdy je umístit. Nyní je skvělá příležitost a okurky a papriky budou mít připravená luxusní pítka. Ke každé nádobě je možné dát čtyři rostliny. Takže dvě okurky dozadu a třeba dvě brokolice dopředu. Počítám s tím, že budu skleník stejně zalévat, abych nevysušila půdní živočichy v mezerách mezi ollami, ale zdaleka to nebude každodenní stres, jestli mají okurky dost vláhy! Loni jsem pilotně sázela okurku k jedné historické nádobě - myslím, že byla jedna z prvních, které Zahradní Olla vyprodukovala. Fungovalo to skvěle! Hadovka rostla jak 'z vody' a sklidili jsme dobrých třicet kousků z jediné rostliny. Olly je potřeba chránit před mrazem a protože neryji, zatím je používám jen tam, kde vím, že mi půda nepromrzne. Tedy třeba ve skleníku...

Ollé!

Pěkná terakotová armáda, ale budu určitě potřebovat další bojovníky! Dole na zemi je místo pro rajčatové Olly a to budou tak minimálně další tři...

Olla v jámě.

Měření, jak vysoko je hrdlo oproti úrovni terénu.

Až po krk.

Okurkové Olly na místě.

Třetím úkolem je navezení kompostu na horní vrstvu půdy. Do skleníku dávám hodně hladové rostliny, takže přidávám každý rok aspoň 5cm čerstvého kompostu, u nás pohnojeného slepicemi. A tady nastává velké stěhování. Polovinu skleníku totiž zabydlely rostliny, které buď nezvládají mrazy, nebo přišly poštou a čekají na jarní výsadbu. Půdu ve skleníku zásadně neryji, jen přikryji na vrchu kompostem. Při umísťování zavlažovacích nádob jsem se ujistila o tom, že je to správně. Půda byla jak luffa provrtaná hustě do všech stran žížalími cestičkami.

Zimní útočiště choulostivých rostlin a sazenic trvalek z e-shopu. V levém horním rohu rychlící se tulipány, které pokvetou už v půlce března.

Čtvrtý úkol -  předpěstovávání. Na kompostem zamulčovanou polovinu skleníku jsem umístila přenosné pařeniště, které poslouži jako další vrstva kabátu pro mladé sazenice, které vyklíčí doma, ale dopěstovávat se budou už ve skleníku.Teploměr ukazuje 7C v půdě a 20C ve vzduchu, což v poledne není mnoho, ale pro odolnější rostliny to bohatě stačí. Hodně mrazivé noci (-8C) rostlinám pomáhá přečkat elektrické horkovzdušné topítko.

Opravdu low-tech vyhřívání skleníku. Ale na udržení noční teploty nad nulou stačí a přes den stačí, aby na chvilku vykouklo sluníčko a máme ve skleníku Kanárské ostrovy :-)

Modlím se, ať už přestane brzy mrznout, protože několik dni běželo celé noci. Ale podařilo se udržet ve skleníku teplotu nad nulou! Některé rostlinky předpěstovávám přímo v půdě ve skleníku. Zatím jsem zasela cibuli, lebeda zahradní a brokolice a lichořeřišnici. Budou klíčit déle než uvnitř v domě, ale časem vyklíčí a až narostou do sazenicové velikosti, bude doufám akorát čas vysadit je na záhony.

Pařenišťátko ve skleníku s nádobou na zavlažování. Přes den se voda trochu ohřeje a v noci 'topí'.

Jak sazenice rostou, začínají vylézat z děr sklimáci. Zatím miniaturní, ale jsou tam a žerou. Do pařeniště i do volného prostoru tedy umísťuji pivní pasti. Ty žrouty je potřeba pochytat, dokud jsou malí a ještě nenakladli další vejce!

Pivní past na slimáky. 

Těším se moc, až bude tepleji a já budu moci přesunout všechny svoje sazenice do skelníku, u nás doma už se totiž skoro nedá projít, všude jsou květináče a plata plná zasetých semínek! Využívat dobře skleník se stále učím, v příštím roce pravděpodobně vrátím zimní saláty a rukolu do skleníku, protože venku přeci jen rostou pomaleji.

Jak to máte se skleníkem vy? Už pracuje?